Pro ty, kdo mě neznáte – jmenuji se Adéla Hamerníková a jsem obyčejná holka původem z Východních Čech.
Vystudovala jsem umělecky zaměřenou střední školu. Od té doby se živím převážně jako grafička – už skoro 6 let. Nejdříve jsem pracovala v rodném Ústí nad Orlicí jako grafička pro Sefir s.r.o. Prošla jsem si oddělením marketingu, pracovala jako specialista v koupelnovém centru a kreslila návrhy koupelen. Potom mě ale vítr odvál až do hlavního města.
S přítelem jsme si našli v Praze byt. Pracovně jsem zůstala ve firmě Sefir s.r.o., ale přesunula jsem se na pražskou pobočku. Díky tomu změna nebyla tak šílená (? vždycky jsem říkala, že konkrétně do Prahy se rozhodně nikdy neodstěhuju), protože jsem neměnila firmu, jen místo bydliště.
Prahu jsem si samozřejmě naprosto zamilovala. Dopřála jsem si změnu ovzduší a nakonec i změnu práce. Přemístila jsem se do e-shopu / tiskárny s papírovými taškami. Zjistila jsem, jak moc mě baví práce se zákazníky (překvapivě). Ale taky jsem zjistila, že bez kreativní grafické práce prostě nemůžu být.
A pak to přišlo. Přítelův plán na cestu kolem světa. Digitální nomádství. Představa, že NĚKAM odletíme a budeme odtamtud i pracovat, pro mě nejdřív nebyla realizovatelná ani příjemná. Děsila mě nejistota práce na sebe, přechod ze zaměstnání ke shánění klientů.
Jasně – když jsem napsala tenhle text, tak už je nejspíš po změně a asi jsem to nějak zvládla. O šílenosti s názvem BALENÍ NA DLOUHOU CESTU vám povím zase někdy příště.